Křtitelnice

Křtitelnice stojí v makrabských kostelích ve středu kostela, většinou blízko oltáře. Tím je vyjádřeno evangelické chápání křtu: obě svátosti, křest a večeře Páně, patří k sobě. V nich se nám vydává sám Bůh. Křtitelnice stojí při bohoslužbě přímo před očima a připomíná věřícím jejich vlastní křest, v němž Bůh přijal člověka jednou pro vždy. Pro Martina Luthera to byla útěcha, když si sám ze sebe zoufal: „Jsem pokřtěn“. V jiných kostelích se křtitelnice nachází ve vstupním prostoru nebo ve vlastní křestní kapli před kostelem. Tím se zde křest představuje jako vstupenka do Božího světa.

Starší křtitelnice jsou často okrouhlé. Kruh symbolizuje dokonalost a tím nebe. Často se setkáváme s osmiúhelníkovým tvarem. Číslo 8 má v symbolice čísel různé významy: stvoření světa vzniklo v sedmi dnech, osmý den patří k „novému stvoření“. Je to den obřízky Ježíše a jeho zmrtvýchvstání – nebeská číslice. To podtrhují ještě andělé, obvykle na čtyřech stranách. Květiny a ovoce poukazují na ráj a připomínají zároveň, že je nutné v životě nést dobré ovoce víry. Biblická slova vykládají význam křtu. Ježíšovo pozvání „Nechte dítek přijít ke mně…“ dostává tváří v tvář vysoké dětské úmrtnosti ještě větší váhu. (Na obrázku: ve farním kostele v Rugendorfu se vedle staré kulaté křtitelnice nachází ještě druhá, novogotická s barokním krytem.)

Mnoho křtitelnic má – často umělecky provedené – poklopy. Na nich bývá znázorněn křest Ježíšův (obzvlášť nádherně vidět to je v řádovém kostele v Bayreuthu /viz obr./, stejně jako na mnoha dalších zobrazeních), nebo Jan Křtitel s beránkem a s nápisem „Hle, Beránek Boží“.

Zvláštní formou křtitelnice je křtitelnice s andělem (Taufengel).