Giovanni Battista Pedrozzi (četné varianty jména), narozený 15. září 1711 v Ligainu, obec Pregassona, nedaleko Lugana, zemřel 5. května 1778 tamtéž. Předtím tento katolický „Ital“ – stejně jako jeho příbuzný Jeronimo Francesco Andreioli – pracoval v benediktinském opatství v Ottobeuren. V rezidenci ve Würzburgu ho ovlivnil slavný rokokový štukatér Antonio Giuseppe Bossi, který také pocházel z oblasti kolem jezera Lugano. Od roku 1740 až do svého přesunu na markrabství pracoval na hradě Heidecksburg v Rudolstadtu. Kromě práce v Novém paláci Ermitáže a v Novém paláci v Bayreuthu působil také v kostele sv. Trojice v Neudrossenfeldu a v zámeckém kostele v Bayreuthu. Z velké části vděčíme právě jemu za „bayreuthské rokoko“ s hravými ornamenty a umělecky dokonalými květinovými úponky. Zvláště šikovný byl i na zvířecí postavy, a proto po opuštění Bayreuthu vytvářel ptáky a jiná zvířata v nově založené berlínské porcelánové manufaktuře.
V katolické farnosti v Bayreuthu byl stejně jako jeho kolega Rudolf Albini coby správce kostela zodpovědný za finance. Jediný syn, naroze
ný 1747 zemřel předčasně. Byl kmotrem Joannesu Battistovi, prvnímu dítěti J. F. Andreioliho. Jeho mladší bratr Giuseppe se vyznamenal jako dvorní štukatér v r. 1753 především během stavby katolické oratoře ve Friedrichstraße, jeho synovec Jonas s ním pracoval v Neudrossenfeldu.
Na obrázku: biskupská berla a biskupská čepice (mitra) na stropě Zámeckého kostela naznačují, že katolický umělec si ze svého evangelického zadavatele trochu vystřelil. Ale tyto předměty odkazují na Ježíše Krista, „biskupa našich duší“.
Literatura: Wolfgang Jahn, Stukkaturen des Rokoko. Bayreuther Hofkünstler in markgräflichen Schlössern und in Würzburg, Eichstätt, Ansbach, Ottobeuren