Trojúhelník

Rovnostranný trojúhelník je obrazem Trojice. Bůh Otec, Syn a Duch svatý již nejsou představováni v lidské podobě nebo jako holubice, ale jako geometrický obrazec. Toto „logo“ Boží lze použít na mnoha místech: na oltářích, stropech kostela, nad vchodem nebo na náhrobních kamenech. Často je obklopen korunou paprsků božské slávy. To připomíná, že Bůh je přítomen. Pokud je trojúhelník vymalován, pak většinou ve zlatě, někdy v modrém. Obě barvy ztělesňují oblohu.

V trojúhelníku je obvykle znázorněno Boží oko. Laskavě se dívá na lidi a rozjasňuje svou tvář nad námi, jak se říká v „Áronském požehnání“. Aspekt, že nic není skryto před Božím okem, vede k nahlédnutí do lidské hříšnosti, a tedy ke zpovědi – ta v té době hrála důležitou roli.

Když se v trojúhelníku objeví hebrejské jméno Boha „Hospodin – Jahwe“, připomíná nám to, že se Bůh Mojžíšovi ukázal v hořícím keři. Místo v poušti se stalo posvátným místem, stejně jako je posvátným místem kostel. V překladu znamená Boží jméno také: „Já jsem s vámi“ – jak to Ježíš slibuje na Nanebevstoupení Páně.

 

Plameny ohně v trojúhelníku mohou vyjádřit Boží svatost: „Bůh přebývá v nepřístupném světle“.
Jeho majestát je jako hořící oheň, jako slunce. Tři plameny odkazují na letnice, kdy Duch svatý přišel k učedníkům v podobě ohnivých plamenů. V Janově evangeliu Ježíš říká: „Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“ Na umístění a budově nezáleží.

 

Trojúhelník a symbolika světla se objevují také mezi zednáři. Markrabě Friedrich založil zednářskou lóži v Bayreuthu. Trojúhelník jako Boží znamení je však starší a mnohem rozšířenější, a to i v oblasti katolické církve.