Farní kostel sv. Jiljí, Melkendorf

Nedaleko soutoku Červeného a Bílého Mohanu stál kostel už na přelomu tisíciletí. Románská stavba byla v r. 1430 zpustošena husity. Gotický opevněný kostel byl po jeho zničení za druhé markrabské války v r. 1553 nahrazen sálovým kostelem, který byl znovu poškozen v třicetileté válce. Tento masakr připomíná na severní stěně nenápadný kámen s letopočtem 1632. Poté byl tento dům Boží přestavěn v barokním stylu na markrabský kostel.
Jeho vybavení ukazuje, co slouží lidem ke spáse. Uprostřed kazatelny, tedy víry samé, stojí Kristus, Spasitel, obklopen čtyřmi evangelisty, kteří ztělesňují poselství spásy. Anděl úplně nahoře ji vytrubuje do světa. Pavel s mečem se přiznává k moci slova Božího. Až budou na zemi odpuštěny hříchy, odemknou Petrovy klíče nebesa. Tak se dělo až do 19. století i v evangelickém kostele v ozdobně vyřezávané zpovědnici při soukromých zpovědích. Původní křtitelnice, u níž začíná „pouť do ráje“, byla nahrazena novogotickou. Večeři Páně připomíná obraz s výjevem Ježíšovy poslední večeře na predele.
Umělecký stropní štuk bamberských štukatérů otce a syna Feegových zaujme bohatými ornamenty v symetrii vrcholného baroka. Symboly desek přikázání a archy úmluvy znamenají „starou smlouvu“. Uprostřed září Boží sláva: trojúhelník lemovaný květinami s Božím jménem Jahwe ve svatozáři. Nebe, cíl pozemské pouti, se otevírá. Na podlaze kostela u vchodu najdou návštěvníci srdečné uvítání.