Farní kostel sv. Jiljí, Regnitzlosau

Kostel sv. Jiljí ukazuje, jak vynikající umělecké a řemeslné dovednosti měli mistři daleko od markrabského dvora. Na bílém pozadí svítí barvy obrazů, postav a ornamentů a činí z tohoto Božího domu jeden z nejkrásnějších v Horních Francích. Wolfgang Adam Knoll vyřezal r. 1743 oltář s vestavěnou kazatelnou a r. 1745 ještě i křtitelnici s andělem. Obojí bylo vyzdobeno spoustou zlata a kovově lesknoucími se barvami se stříbrem. Na oltáři jsou vedle scény Poslední večeře Ježíšovy i obrazy znázorňující příběh jeho narození. Čtyři evangelisté se svými symboly rámují kazatelnu, v jejímž středu stojí Ukřižovaný. Nad stříškou kazatelny, která má tvar koruny, „koruny života“, zvěstuje Vzkříšený vítězství nad smrtí. Nad ním je znázorněna Svatá trojice, přičemž svatozář obklopuje především holubici jako symbol Ducha svatého.
Ze 105 stropních maleb s výjevy z Nového zákona jich 63 namaloval už v r. 1672 Heinrich Andrea Lohe, jsou vidět v západní (zadní) části kostela. Ty ve východní, přední části jsou z r. 1745 od Nikolause Walthera. Na galeriích jsou vedle znaků a iniciál zdejších šlechtických rodů znázorněny i příběhy ze Starého zákona. Na lavicích ozdobených rostlinnými ornamenty se ještě dochovaly jmenovky z 18. století. Kostel, jehož původ sahá až do 14. století, musel být za dobu své existence dvakrát rozšířen: v letech 1668/69 na sever a v letech 1701-05 na východ. Tehdy dostal se svou 36 metrů vysokou věží svou dnešní impozantní formu. Před první světovou válkou byly jeho skvosty téměř zničeny, ve dvacátých letech ale mohly být znovu obnoveny.